Letní čas je administrativní nařízení, kdy se na sedm měsíců každého roku přestáváme řídit přirozeným středoevropským časem (SEČ) a tváříme se, že je o jednu hodinu více – středoevropský letní čas (SELČ).
Zavedení letního času u nás a v Evropě
Vůbec poprvé se o zavedení letního času začalo vážně uvažovat v souvislosti s moderní industrializací, zejména se zavedením mezistátní vlakové dopravy, která si od konce 19. století vynucovala zavedení jednotného středoevropského času. První zásah do úpravy času přinesla již první světová válka. V roce 1916 zavedlo letní čas Švédsko a poté Německo a s ním i jeho spojenec Rakousko-Uhersko, čímž se toto opatření poprvé dostalo také do českých zemí.Tehdy byl zaveden letní čas v období od 1. května do 30. září. U tehdejších obyvatel si však velkou oblibu nezískal, a proto byl po skončení válečného konfliktu opět zrušen.
Za druhé světové války byl letní čas v Protektorátu Čechy a Morava zaveden okupačními úřady, a to v letních měsících 1940-1944 v rozmezí 1. duben až 4. říjen. Hlavním důvodem bylo zvýšení produkce zbrojní výroby vzhledem k „prodloužení“ denního světla. Ve večerních a nočních hodinách se jako prevence před spojeneckými nálety a bombardováním zatemňovala okna, což výrazně komplikovalo tovární výrobu.
Pokud se týká bývalého Československa, mělo u nás velký vliv na zavedení letního času zejména počasí. Počátkem roku 1979 zasáhly naši bývalou republiku neobvykle silné, několikatýdenní mrazy, které způsobily značné výkyvy v dodávkách elektrické energie. Večer bývala dokonce několik hodin elektřina vypínána a mládež školou povinná mívala často „uhelné prázdniny“. Předpokládalo se pak, že posun hodin o hodinu dopředu výrazně sníží spotřebu elektřiny ve večerních hodinách, což byl hlavní argument tehdy vládnoucí KSČ. Jako další důvod byl tehdy uváděn tzv. „delší den“ při letních dovolených, což je mimochodem i jeden z nejčastějších argumentů pro zachování letního času rovněž v současnosti.
Co nám přináší a co bere zavádění letního času?
Odpůrci letního času jako nejsilnější a zároveň nejčastější argument uvádějí celoživotní narušování biorytmu lidského organismu a s tím spojené nemoci, snížení pracovní výkonnosti a několikatýdenní až několikaměsíční zhoršení veškerých vztahů u citlivějších jedinců.
Původním důvodem pro zavedení tzv. letního a zimního času byly energetické úspory během dvou světových válek. Současní zastánci letního času argumentují optickým prodloužením dne, kdy je po příchodu z práce domů déle vidět a zbývá tak virtuálně více času na volnočasové aktivity. Pokračovat ve střídání zimního a letního času je podle komise Evropské unie vhodné jednak z důvodu, že se tím podporují volnočasové aktivity občanů během léta, ale i z důvodu zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu. Při otevřených hranicích uvnitř Evropy by podle komise působilo problémy například v dopravě, kdyby vlaky či letadla ze státu bez letního času přijížděly do státu s letním časem.
Kritici poukazují na to, že náhlá a hlavě nikdy nekončící změny rozbíjí permanentně vnitřní biorytmus, což může u citlivějších lidí vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese. A pokud přijmeme tvrzení, že rakovinu mohou spouštět mimo jiné i dlouhodobé stresy, pak vyplývá otázka, zda negativa zavedení letního času nepřevažují nad jeho údajnými pozitivy. Stará římská zásada Qui bono? (Komu to přináší prospěch?) v tomto případě může mít dost hrozivou odpověď.
Dokonce i Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém nastala změna času. Z těchto studií prý však nelze vyvodit závěry pro celou populaci. Když zavedení letního času likviduje zdraví jen části populace, tak se vlastně nic špatného neděje. Ovšem podle poznatků alternativní medicíny si lidské tělo zvyká na takovéto změny přibližně půl roku. Jestliže například jíme pravidelně ve 12 hodin, pak v letním čase je to ve skutečnosti v 11 hodin. Jedna hodina zdánlivě nic neznamená, ale tím si jen v minimálním případě zaděláváme na obezitu, zhoršená psychika se projevuje v orgánech (játra, ledviny, zažívací systém), výkonnost lidí v práci klesá. Pokud člověk vstává tehdy, kdy na to jeho tělo není připraveno, zadělává si na zdravotní problémy. Všichni podléháme tak zvaným biologickým hodinám, biologickému rytmu. I nezaujatý lékař potvrdí, že lidské tělo nejhlouběji spí kolem čtvrté hodiny ranní (SEČ), pracuje na nejnižší obrátky. Pokud však má být člověk v šest hodin ráno na pracovišti, musí vstávat nejméně v pět hodin. V letním čase nám hodiny ukazují pět hodin (SELČ), avšak ve skutečnosti jsou čtyři. V době, kdy má tělo nejkvalitněji odpočívat a regenerovat, ho nutíme do bdělosti, do aktivit, které mu nejsou v tuto denní dobu vůbec přirozené. Mnohým rodičům malých dětí to přináší komplikace, neboť změna času narušuje denní režim a spánkový režim dětí. Pro lidi s psychickými potížemi, kteří jsou zvyklí určitým stereotypům, může být změna času jedním ze spouštěčů zhoršeného psychického stavu.
Zkusme zauvažovat: pokud nám přibližně po půl roce administrativním nařízením pravidelně rozhodí biorytmus tak surovým způsobem, pak jsme vystavováni neustálé disharmonii. Střídání času (především však jarní přechod) má spoustu kritiků, kteří argumentují v jeho neprospěch nejčastěji negativními zdravotními dopady na lidský organismus. Opírají se přitom o tvrzení některých lidí, kteří si v období po změně času stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu. Stoupá počet nehod a podle statistik stoupá v následujícím týdnu i počet srdečních a mozkových příhod o 10%. Navíc způsobuje mnohde nečekané komplikace v dopravě a samotným energetikům! Proti vcelku zbytečnému zavádění letního času se aktivně staví i někteří politici. Pro většinu lidí je změna času nepříjemná. Jiní lidé změnu ani nepocítí. Problémy mají lidé citlivější, nebo dlouhodobě nemocní a také děti a senioři. Děti se ve škole hůře soustředí, senioři uvádějí mnohem pomalejší uzdravování, zesílení psychických problémů. Jsou podráždění a nesoustředění, v prvních dnech po změně času přibývá sebevražd. V této době se také zvyšuje počet dopravních nehod. Unavený řidič se hůře koncentruje na řízení a nedává dostatečně pozor. Podle lékařů se v tomto období zvyšuje riziko srdečního záchvatu. Mezi další uváděné problémy patří bolesti hlavy, nervozita, nekvalitní spánek, tudíž zhoršená výkonnost v práci a vztahové problémy jak doma, tak na pracovišti.
Změna času je pro lidské tělo nepřirozená, varují vědci z Národního ústavu duševního zdraví, kteří v celostátním výzkumu zjišťují konkrétní dopady posunu času na zdraví lidí. Prověřují zejména to, jak pociťují změnu času lidé budící se časně ráno, tzv. skřivani, a jak dopadá na tzv. sovy, tedy lidi nejvýkonnější v pozdních večerních a nočních hodinách.
Dosavadní studie potvrdily, že narušení biorytmu dopadá zejména na zdraví lidí, kteří jsou bdělí více večer, sov. Stoupá u nich výskyt psychiatrických poruch, nemocí srdce a cév, metabolických poruch a onemocnění pohybového aparátu a imunitního systému. Podle vědců z Alabamské univerzity přechod na letní čas znamená zvýšené riziko srdečních infarktů o 10%, lidé s nadváhou, diabetici nebo pacienti s ischemickou chorobou reagují na tuto změnu výrazně citlivěji.
Denisa Janečková (vedoucí pracovní skupiny pro chronotypy a spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví) se dopadem zavádění letního času zabývá z hlediska lidí, kteří jsou aktivní ráno a těch, kteří jsou aktivní spíše večer. „Důkazů o škodlivosti posunu času je mnoho a v některých zemích již od toho ustoupili. Ustálení jednotného času po celý rok by mohlo předcházet rizikovým situacím, k nimž může docházet, když tělo bojuje, aby se vyrovnalo s tak intenzivním zákrokem,“ řekla Denisa Janečková. Posunu na jaře se organismus obtížněji přizpůsobuje než při přechodu na zimní čas. Lidé, kteří jsou aktivnější odpoledne a večer, mají větší problém s přechodem na letní čas, neboť se jim ráno zkracuje doba, kdy si mohou přispat. Časový posun se projevuje příznaky společnými též pro směnný provoz. Přichází únava, vyčerpání, pocit nevolnosti, ospalost přes den, buzení v noci, špatná paměť a koncentrace. Studie prokázaly, že zkrácení spánku o jednu hodinu snižuje výkonnost až o 40%. To se jeví jako poněkud kontraproduktivní opatření a přímo v rozporu s argumentem údajné vyšší výkonnosti díky letnímu času.
Jedním z dalších dopadů zavedení letního času je prokazatelné snížení imunity. Návrat do normálního stavu může trvat podle odborných studií až měsíc. V době jarní únavy, oslabení a doznívající chřipkové epidemie nevypadá zavedení letního času jako smysluplná péče o zdraví národa. A co psychika? Australský vědecký časopis Sleep and Biological Rhythms zveřejnil informaci, že v prvních týdnech letního času se prokazatelně zvyšuje především u mužů počet sebevražd.
Jak to přežít?
V prvních dnech zkuste jít spát o čtvrt hodiny dříve a postupně protahujte interval na celou hodinu. Váš biorytmus si tak lépe na změnu času zvykne. Omezte příjem kofeinu a alkoholu a naopak zvyšte příjem vitamínů. Ideální je zlaté pravidlo ovoce dopoledne, zelenina odpoledne, večer nejíst. Dostatečně odpočívejte, cítíte-li se unavení a umožňuje-li vám to situace, dopřejte si po obědě krátký spánek. V prvním týdnu po změně si neplánujte nic, na co je třeba se soustředit, např. zkoušky, podpis důležité smlouvy, řešení situací, kdy se potřebujete vcítit do druhých. Odpoledne běžte na procházku či si zasportovat, více se unavíte a snadněji usnete. Uvařit si můžete i bylinkový čaj například z meduňky nebo kozlíku lékařského.
Jako prevenci před srdečním infarktem dostatečně pijte. Hodně se osvědčil model v průběhu dne každou druhou hodinu dvě až tři deci vlažné vody. Na případnou nervozitu a napětí vyzkoušejte alternativní medicínu: čaj z třezalky tečkované, ke snídani či dopolední svačině banán. Při únavě vás dokonale „nakopne“ med s česnekem. Z vlastní zkušenosti však doporučuji hodně zvážit jeho požití, pokud budete v následujících hodinách na někoho mluvit :-) Pokud máte alergii na česnek, zkuste med se zázvorem. Další vynikajícím životabudičem, který vám dá zároveň pocit pohody, je půl čajové lžičky zažívací sody a půl lžičky kokosového oleje.
Jedním ze způsobů, jak relativně rychle přizpůsobit svůj biorytmus je hned ráno si hodně rozsvítit. Tím svůj biorytmus lépe nastartujete. S dostatkem světla mozek vyšle impulzy k rychlejšímu přechodu z nočního do denního režimu. Pokud je to jen trochu možné, vystavujte se i přes den slunečnímu záření, jděte na procházku (čerstvý vzduch je zabiják splínů a špatných nálad), na procházce jděte ostrým krokem, ať zvýšenou ventilací lépe prokysličíte své tělo i mysl.
K čemu vlastně potřebujeme letní čas?
Někteří lidé ho vítají, protože je večer déle světlo. To jsou většinou ti, jejichž pracovní doba začíná kolem osmé či deváté ráno a končí odpoledne, nebo ti, co směnují. Zastánci letního času uvádějí spíše citové a pocitové argumenty (je déle vidět, mám více času na práci na zahrádce, mohu déle zůstat v hospodě atd.)
Podle MUDr. Jana Sitara zavedení letního času lidem prospívá, protože mají k dispozici více denního světla a brzké ranní vstávání dává do souvislosti s větším pocitem štěstí, než u těch, kteří si po ránu pospí a jsou vzhůru do pozdních nočních hodin. Z jeho pohledu je letní čas výhodou i z kriminalistického hlediska, protože lidé se vracejí domů více za světla než za tmy a tak hrozí menší riziko přepadení.
Dovolte mi, abych na závěr citoval Zdeňka Kolíbala, profesora Vysokého učení technického v Brně: „Lze hovořit o jakési „časové tsunami“, které zejména s dětmi násilně zacloumá. Zastánci letního času přiznávají lidem asi týdenní přizpůsobování. Za ta léta je to už téměř 1,5 roku života, kdy se lidé musí čemusi přizpůsobovat. Ve skutečnosti ale může jít o daleko delší dobu. Dále se bagatelizují vznikající zdravotní problémy. K lékařům se však nechodí s „letním časem“, ale s hypertensí, kardiovaskulárními problémy, nespavostí, depresemi a též s karcinomy, na jejichž vznik má stres evidentní podíl. Letní čas, tento neblahý válečný výdobytek, který lze zrušit škrtnutím pera, patří na smetiště dějin.“
A závěr?
Jedni zastávají zavádění letního času proto, že jim vyhovuje, jiní ho chtějí zrušit, protože jim nevyhovuje. Ať už letní čas zůstane, nebo bude zrušen, vždy se najde část lidí, kteří budou s jednou či druhou alternativou spokojeni, druzí budou nespokojeni a dalším to bude naprosto jedno.
S přáním všeho dobrého Váš Mirek Musil.
