Minule jsme psali o severské bohyni Idun, známé strážkyni zlatých jablíček, dávajících bohům zdraví, mládí a nesmrtelnost. Dokonce i z normálních smrtelníků mohla tato jablíčka učinit nesmrtelné tvory, téměř bohy. Je docela zajímavá otázka, proč to byla zrovna jablíčka, proč ne třeba rybíz nebo hrušky, popřípadě dýně?
Mýtus o jablkách mladosti se dostal i do řeckých bájí, kde mladé nymfy Hesperidky, nymfy západu nebo též večerní dívky, střeží v krásné zahradě strom se zlatými jablky. Jablka patří bohyni Héře, manželce nejvyššího boha Dia. Dostala je jako svatební dar, načež je ukryla do rajské zahrady, ale protože nymfy rády jablka okusovaly, ustanovila Héra hlavním hlídačem stohlavého draka Ládona, který obtočený kolem stromu svůj poklad přísně střežil a nikdy nespal. Tento drak je však kreslen také jako had, v čemž můžeme vidět propojení s biblickým mýtem a rajskou zahradou Eden, v níž byla Eva svedena hadem (ďáblem – zlo nikdy nespí), aby okusila zakázané ovoce, zřejmě jablko, ze stromu poznání. S bájí o Idun má biblický příběh společné vysvětlení použití jablíček. Prý měla stejnou moc jako božská ambrozie, dávala mládí a nesmrtelnost a pokud je okusil smrtelník, stal se bohem. Princip krádeže, zneužití, zrady a ztráty důvěry je v biblickém příběhu stejný jako v báji o Idun, kterou lstí vylákal Loki, aby se jí mohl zmocnit zlý mrazivý obr.
Jedenáctým úkolem Héraklovým či česky Herkulovým bylo, uloupit jablka ze zahrady Hesperidek. Ty ale nebyly moc vlídné a nerady se dávaly s kýmkoliv do řeči a ještě horší byl stohlavý drak a navíc krásná zahrada byla začarovaná a nikdo nevěděl, kde vlastně leží. Herkula každý zná, byl to mýtický silák, ale méně lidí už ví, že jeho otec, Zeus, byl chronický nevěrník a jeho nevlastní matka byla chorobně žárlivá Héra, která mu neustále ztrpčovala život. Jednou na něho seslala šílenství a on téměř vyvraždil svoji rodinu. Potom se vydal do Delfské věštírny, kde mu věštkyně řekly, že aby svůj hrůzný čin odčinil, musí splnit králi Eurystheovi deset úkolů. To byly také pletichy Héry. V den Herculova očekávaného narození se její manžel Zeus na oslavě chlubil, že dnes se narodí silák a největší hrdina, a Héra si vymohla přísahu, že kdo se dnes narodí, bude vládnout všem mužům Diova rodu. On chtěl, aby to byl Hercules, tak přísahal. Ale intrikářka Héra vyvolala předčasně porod Eurysthea, který se tak narodil o dva měsíce dříve a Herkules, aniž by něco tušil, byl předurčen mu sloužit. Eurystheus byl však potměšilý, takže z deseti úkolů jich nakonec bylo 12 a stále stoupala jejich obtížnost až nesmyslnost.
Herkules se nemohl doptat, kdeže bájná zahrada Hesperidek leží. Až se dozvěděl, že Hesperidky jsou dcery obra Atlanta (opět zde figuruje obr jako v báji o Idun.) Atlas musel na ramenou držet nebeskou klenbu, aby se nezřítila, byl to jeho trest, že se postavil proti Diovi. Herkules ho však umluvil, ať dojde pro jablíčka, protože jemu jeho divoké dcerky nic neprovedou. Atlas nechtěl a vymlouval se na povinnost držet dost důležitou klenbu, ale Herkules mu slíbil, že nebe podrží. Atlas zabil draka a přinesl Herculovi tři zlatá jablka, jenže se mu nechtělo znovu vzít na ramena nebeskou klenbu. Hercules ho však přelstil, když naoko souhlasil, že úkol převezme, jen si něčím podloží hlavu a ramena, aby mu je klenba nerozdrtila a jakmile Atlas klenbu opět převzal, Hercules utekl a tři zlatá jablka dal králi Eurystheovi. Tím splnil jedenáctý úkol ze své služby.
Eurystheus dal zlatá jablka bohyni Athéně, ta je vrátila Héře a vše se vrátilo do původního stavu. Možná tím byl položen i základní kámen naší moderní ekonomiky, ale to je už pouze náš odhad.
Zlatá jablíčka dodnes čekají v začarované zahradě a slibují nesmrtelnost a věčné mládí. Zlý drak už je nestřeží, pouze krásné dívky Hesperidky. To je přímo lákadlo pro každého muže. Zkuste se za nimi vydat, cesta vede nejprve do Afriky, ale tam ještě zdaleka nekončí.
Ve všech náboženstvích, mýtech a pohádkách je příběh o kouzelných zlatých jablíčkách nesmrtelnosti, která rostou na jabloni v překrásné rajské zahradě a mladá dívka nebo dívky je střeží. Popřípadě si občas i hryznou a okusí.
Stejně jako jiné mýty, třeba mýtus o potopě světa se v dávných dobách rozšířila legenda o ovoci, přinášejícím nesmrtelnost prakticky po celém světě a nikdo už přesně neví čeho jsou jablka symbolem a jaké z původních bájí plyne ponaučení.
V naší společnosti chybí lidé, kteří hovoří jazykem symbolů, chybí znalci a vykladači symbolů, i když donedávna to byli hlavně umělci, sochaři a malíři.
Když ale Monica nedávno byla na Avu a ptala se studentů na symboly, dívali se na ni, jako kdyby ji lehce podceňovali. Potom se vrátili k debatě, co si dají k jídlu a kam půjdou na pivko. Ale možná to byli spíše dělníci nebo řemeslníci, než v pravém slova smyslu oduševnělí umělci, takže čtení symbolů opět zbývá na čarodějky a mágy, jako v těch nejstarších dobách.
Takže, když už jsme se dostali až k těm jablkám a ptáme se, proč každý správný král drží v jedné ruce žezlo a v druhé jablko a víme, že žezlo je jangový symbol racionality, takže s nejvyšší pravděpodobností bude jablko jinovým symbolem iracionality, sexu, lásky, motivace, inspirace a plánů do budoucnosti. Což jsou všechno věci, které v pravém slova smyslu oživují každého z nás. A proč zrovna jablko? Asi proto, že se dobře drží.
Monica Star a Raven Argoni
