Raven Argoni píše o synchronicitě a umění výkladů z karet:
Ukázka výkladu karet pro mladého člověka, který na výklady karet moc nevěřil a v podstatě ani nevěděl, co by pod pojmem „výklad karet“ mohl očekávat. Ale byl zvědavý a už to se počítá.
Pokud nevíte, co se dá od výkladu karet očekávat, začneme prostým konstatováním, že výklad karet je náhoda. Ano, je to prostá náhoda, které karty se objeví na stole a které ne a jsou lidé a je jich mezi námi dost, kteří tvrdí, že v životě je všechno náhoda, ráno vstanete a vydáte se do vsi a nevíte, koho cestou potkáte, protože je to náhoda a do náhody nevidíte. Kdybyste měl navigační zařízení, které by sledovalo pohyb všech lidí, mohl byste už na základě logiky a logistiky u celé řady lidí vysledovat a předpokládat, jak se pravděpodobně budou pohybovat a mohl byste si říct, aha, tady XY chodí každou středu na středisko, tady paní YZ chodí každou středu shánět čerstvý chleba do Lidlu, tady se jejich trasy zítra budou křížit, je tedy zřejmě, což dá selský rozum a silně pravděpodobné, že se zítra potkají. Oni se potom uvidí a oba si budou říkat, hergot, to je ale náhoda, kdo to mohl tušit, ale on to včera tady někdo říkal, že se asi potkáme, ale to musel být nějaký věštec nebo ďábel… a tak to jde dále nebo to ani nejde dále, ale pohybuje se to v kruhu.
Díky tomu, že předvídat se dá skoro všechno, čili kdyby člověk znal všechny faktory, způsobující uvolnění tašky na střeše, která potom spadne a pokud se bude dole vyskytovat „náhodný“ objekt – příjemce, tak dostane pecku do hlavy a třeba se díky tomu z něho stane doživotní psychopat, mohou lidé nabýt přesvědčení, že všechno je „nenáhoda“, všechno se dá vypočítat nebo vydedukovat. Záleží pouze na tom, do jakých podrobností se při zkoumání daného problému pustím. Takže jsou dva nesmiřitelné, téměř antagonistické tábory lidí, které stojí proti sobě, dva základní životní názory – všechno je náhoda a nic není náhoda. Co si z toho vybereme, záleží víceméně na nás, čili je to čistě náhodné, protože momentální názor záleží na stavu našich vědomostí a na tom, jak a čím jsme zrovna ovlivnění.
V loterii existují neselhávající náhody, kdyby existoval jakýkoliv systém, jak odhalit náhodně tažená čísla nebo jak odhalit, který los na poště vyhrává a který ne, nebylo by už co řešit, jenomže, vzhledem k tomu, že stále je co řešit, musíme si přiznat, že z hlediska našeho rozumu existují náhodné věci a když budeme ony náhodné věci pečlivě studovat, tak zjistíme, že jedna náhoda na svých bedrech přináší další podobné náhody a toho si všimli lidé již dávno a dávno.
Proto také vznikla přísloví „do třetice všeho dobrého i zlého“, „neštěstí nechodí nikdy samo“, (je dokázáno, že 42% dluhů vzniká po rozvodu), „nemaluj čerta na zeď“, „ať to nezakřikneš“, „pozor, aby se to nepřivolalo“ a tak dále – a tomu se říká „analogie“, neboli podobnost. O někom se bavíte, o někom mluvíte – a příští den ho potkáte, i když jste ho předtím třeba dva roky neviděli. Začnete si broukat melodii, pustíte (třeba i nepřihlášené) rádio – a oni tam zrovna hrají tu melodii, která vás napadla a to se opravdu dost těžko racionálně vysvětluje, pokud to neslyšíte od sousedů, kteří dosud nedospěli ke zjištění, že rádio se dá také ztlumit nebo vypnout.
Analogie znamená podobnost
Analogie znamená podobnost a v životě všechno nasvědčuje tomu, že analogické, neboli podobné jevy se „přitahují“. Do praxe se to většinou promítá tak, že když si všimnete, že se někdo projevuje jako blbec v jedné oblasti svého života, projevuje se jako blbec prakticky ve všech životních situacích, do kterých se dostane. Pokud s takovým člověkem spolupracujete nebo podnikáte nebo máte cokoliv společného, tak potěšpánbu. Takže ještě jednou – náhody zjevně existují, tedy v tom smyslu, že pro nás to jsou náhody a s velkou pravděpodobností do jejich zákulisí nikdy nenahlédneme, ale současně to vypadá v široké praxi tak, že jednotlivé náhody se buď nějak ovlivňují nebo prostě „nechodí“ či „nepřicházejí“ samy. Souběžnost či paralelnost náhod je jev, kterého si lidé též všimli (lidé, i když jsou prostí, jsou většinou docela mazaní) a slavný psychiatr C. G. Jung tomu dal jméno – synchronicita. Takže je docela dobře možné, že když budeme pozorovat jeden náhodný jev, to je třeba výklad tarotových karet, můžeme si být jistí, že jiný náhodný jev, který souvisí s pozorovaným náhodným jevem, se též nějak projeví či uplatní a nemělo by nás to až tolik překvapit či zaskočit. Je jasné, že zřejmě nebudeme mít to štěstí, abychom pozorovali všechny související náhodné jevy, ale něco z toho si můžeme vzít a mít z toho užitek.
Když slavný moderátor Honza Musil spadl před Vánocemi 2018 v garáži ze štaflí a přerazil si páteř, padali v přibližně stejnou dobu desítky dalších lidí ze štaflí a ze schodů, bylo prostě takové „padací“ období, možná to souviselo se skutečností, že „žádný učený z nebe nespadl, ale ostatní jakoby shazovali“, akorát si toho nikdo nevšímal, protože jsme se věnovali adventním záležitostem, koho by zajímali mrzáci, válející se na zemi pod štaflemi? Když jsem měl možnost nahlédnout v určité zimní období na jednu z největších pražských ortopedií na Bulovce, tak jsem tam viděl v obrovské čekárně asi sedmdesát starších lidí, kteří tam v jednu a tu samou dobu přijeli nebo spíše byli dovezeni se zlomeninou krčku kyčelního kloubu. Je jasné, že se dá říct, na tom není nic divného, venku je zima, klouže to, tak staříci padají jak posečené obilí při žních a pohotovost je ani nestačí nakládat a odvážet. Divné je, že zimní období trvá několik týdnů až měsíců a kupy zlámaných staříků se na ortopedii sejdou během určitých dvou nebo tří dnů. Říká se tomu „kvalita času“ a kdokoliv si myslí, aha, teď vidím, že je blbé období, budu raději opatrný, abych neuklouzl, tak sebou sekne taky, i když dává pozor na všechno možné a už od domovních dveří se pohybuje po čtyřech nebo se už rovnou plazí po zádech. To je prostě síla synchronicity.
Analogie a synchronicita jsou dva jevy, na kterých je založen výklad karet, respektive tarotových karet, protože vykládat se dá i z mariášek a jak jsem kdysi vtipně poznamenal a hromada esoteriků to po mně donekonečna opakovala, dalo by se vykládat i z pivních tácků nebo z nastříhaných novin.
Záleží na interpretaci, protože jednu a tu samou sestavu karet, položenou na stole může vykládat a většinou také vykládá deset vykladačů nebo interpretů jedenácti způsoby. Tady potom hodně záleží na zkušenostech kartáře či kartářky, protože při studiu a výkladu analogických věcí se bez zkušenosti neobejdeme.
Těžko vám bude někdo popisovat, jak se chová nebezpečný psychopat, pokud se sám s podobným typem člověka nesetkal. To je to samé, jako kdyby vám měl někdo vysvětlit, podle čeho poznáte, že mluvíte s tajným nebo s estébákem, vydávajícím se za baťa-normál všedního civilního týpka. To se dá odhalit pouze na základě letitých zkušeností, nejlépe ještě tak, když člověk projde stejným výcvikem a sám někde pár let v přestrojení pracuje jako agent nebo provokatér.
Na vaši budoucnost se mi objevují karty Eso Mečů, Dvojka Mečů, Desítka Holí, XIV. Velké Arkány a IX. Velké Arkány Poustevník. Karty říkají, že se budete muset projevit hodně samostatně, pokud se neprojevíte samostatně, zůstanete „zaseklý“ v „dnešní situaci“, což si vzhledem k tomu, že peněz každým dnem ubývá, nemůžete dovolit. První věc, kterou budete muset řešit je nalezení práce, to se ve vašem případě nedá řešit jinak, než že se vydáte doslova a do písmene ode dveří ke dveří, „dobrý den, hledám práci,“ což povede k nejrychlejšímu řešení vaší situace. Proč – to jsme si právě nahoře řekli a vysvětlili. Eso Mečů je princip rozhodování, je to kladná karta, která říká, že když přijde rozhodnutí, přiblíží se řešení. Desítka Holí je časová karty, která vyzdvihuje význam vynaloženého času a není to zbytečné, všechen čas, který vynaložíte na řešení pracovně-finanční situace se vám zúročí a později „zaplatí“, i když teď ještě nevíte jak. Je to v podstatě i karta motivace. Něco chci, tak půjdu a udělám to – karta XIV. Velké arkány, karta Mírnosti, ale také karta umění skýtá velké množství řešení i v umělecké oblasti, tady je dobré se vždy zeptat sám sebe, k čemu nebo na co mám vlastně talent? Co umím lépe než ostatní? Co bych se mohl naučit nejlépe a kudy může vést cesta k vlastní pracovní dokonalosti, kterou konkurence prostě nebude stíhat? Stejně tak je karta Poustevník rovněž kartou samostatnosti. Poustevník může celý den čekat, než mu někdo udělá kafe ke snídani, nejlepší řešení pro Poustevníka je udělat si kafe sám. A předtím si ho samozřejmě také sehnat, čili opatřit. Nemluvíme o způsobu, ale můžeme mluvit o šikovném či nešikovném Poustevníkovi. Dost námětů na přemýšlení.
Raven
