Každý z nás se někdy během svého života stal terčem pomluv. Úmyslně vypuštěná nepravda bývá buď naprosto subjektivní pohled, bez nadhledu a zastřený osobními zájmy. Ty obvykle bývají v rozporu s tím, co dělá onen pomlouvaný. Zlá a nepravdivá věta má stejnou sílu, jako kulka ráže 9 mm a může napáchat podobné škody. Zničit dobrou pověst, kariéru, vlastně celý život… A hlavně dokáže otrávit lépe, než arzén. Nejčastěji pomlouvají lidé, kteří v sobě mají nějakou bolístku. Vytvoří si příběh, díky kterému je pro ně pravda a svět snesitelnější, přijatelnější. Tím, že své frustrace ventilují, se jim vlastně ulevuje. Může to být jen polopravda, něco, co „jedna paní povídala“, nebo úplná lež.
Taková pomluva se svým způsobem rovná krádeži. Jde pouze o jiný druh – o krádež dobré pověsti. V Bibli se píše: ,,Nebuď klevetníkem mezi svými“. (Leviticus 19:16)
Někdy se také šíří pomluvy s puncem domnělé důvěryhodnosti a serióznosti, proto jim ostatní věří a proto je s gustem šíří dál. Mudrcové v dávnověku říkali, že když se o někom hovoří zlovolně, je to zločin, který se rovná zavržení Boha. Zlý jazyk může ranit toho, kdo jím mluví, toho kdo zlovolnosti přenáší i toho, kdo jim naslouchá.
(Žalmy: 12:3) Ekumenický překlad:,,Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá.“
Někdy se pomlouvá a nikdo moc nepřemýšlí o tom, jaká je realita. Škody drbů mohou být nedozírné. Mluvou se může rozhodovat o osudech druhých lidí. Pokud pomluvím nějakého lékaře a na základě mé pomluvy si pacient vybere někoho jiného, kdo mu není schopen pomoci, podílím se na utrpení pacienta, ale i na újmě doktora. V jiných světech a životech se to na vaší karmě projeví. Znala jsem jednu paní, která kdysi pomluvila a spustila lavinu nepravd proti dívce, do které byl a doposud je zamilovaný její bratr. On se s ní rozešel, ona se na truc vdala za jiného a oba se trápí více než dvacet pět let. A co jedovatá ústa, která to všechno způsobila? Ani ta osoba není ve svých vztazích šťastná. Je to železné pravidlo. Ubližuješ-li lží, vrátí se ti to i s úroky a na tom nejbolavějším místě. Odnesou to nejenom vztahy partnerské, ale i vztahy s dětmi. Proč s nimi? Protože své postoje na ně přenášíme a vlastně je pokroutíme do budoucnosti. Přeji všem, aby se mohli podívat na svůj odraz s nadějí, že toto téma již mají zpracované.
S pokorou a láskou Helen Stanku
