Naučte se dálkovému vidění

Stává se vám, že přijdete poprvé na nějaké místo a máte pocit, že to tam znáte? Vidíte ve svých představách a vizích místa, kde jste nikdy nebyli? Vyvolávají ve vás nové vůně pocity, které důvěrně znáte? Dokážete předem odhadnout, co váš protějšek řekne? Pak můžete patřit k lidem se vzácným nadáním dálkového vidění.

V temných dobách studené války obíhaly pověsti o nové špionážní technice. Používala se parapsychologická expertiza k rozvoji schopností dálkového „vidění“. Američtí odborníci výzvědných služeb školili zaměstnance v oboru dálkového vidění. Stejně tak sovětská KGB se zabývala mimo jiné metody i špionážní technikou „na dálku“. Řekněme rovnou, že KGB měla nejenom v tomto směru vynikající výsledky.

Odborníci výzvědných služeb na obou stranách školili zaměstnance v oboru dálkového vidění. Je to schopnost naladit se na libovolné místo planety a podívat se tam – mělo by být možné nahlédnout do místnosti na druhém konci světa a vnímat, co se tam děje. Dálkové vidění lze také použít ke sledování vzdáleného člověka nebo předmětu. Dálkové vidění funguje podobně jako mentální telepatie (viz minulý příspěvek), ale informaci nikdo nevysílá, lidé ji vyzvednou, aniž ji někdo „pošle.“

Vzácné nadání

Nejvíce vzrušujícím aspektem dálkového vidění je to, že vám otevírá doslova celý svět, protože můžete cestovat široko daleko, aniž opustíte domov. Parapsychologovi Ingu Swanonovi jednou telefonicky sdělili souřadnice místa pobytu člověka, se kterým se nikdy nesetkal. Okamžitě identifikoval skalnatý ostrov – kde stálo několik budov včetně oranžové konstrukce. Popsal pobřeží a další detaily. Zeměpisné souřadnice označovaly ostrov Gerguelen, kde měli Francouzi výzkumnou základnu pro studium vyšších vrstev atmosféry. Swann předtím o ostrově nic nevěděl, přesto byl jeho popis podivuhodně přesný. Toto nadání lze i prakticky využít, bylo by velkou pomocí pro všechna tvůrčí povolání. Romanopisci a spisovatelé by ho mohli ve svém díle využít k realistickému popisu známých míst. Také výtvarní umělci by mohli jeho pomocí malovat obrazy, jevištní kulisy a výpravné scény z míst, kam nemají čas cestovat. Ještě běžnějším použitím by mohlo být laskavé sledování svých milovaných. Je to báječný způsob „doprovodu“ příbuzných a přátel, kteří nejsou doma. Zejména rodiče teenagerů by asi uvítali trvalý přísun „informací“ o místě pobytu svých dětí. Ale vždycky mějte na paměti, že musíte respektovat osobní soukromí – láskyplná kontrola je přípustná, nikoli však posedlé slídění.

Test kapacity

Lidé známí svým darem dálkového vidění jsou často žádáni, aby profesionálně pomohli policii najít pohřešované osoby nebo jejich pozůstatky nebo aby asistovali při kriminalistickém vyšetřování. Například mohou pomoci při hledání vraku letadla v horských nebo hustě zalesněných oblastech, určení místa havárie.

Vědci testují schopnost dálkového vidění tak, že náhodně přítomný člověk vybere jednu ze stovek fotografií. Tato fotografie se schová, aby ji nespatřil nikdo z účastníků pokusu. Hodnocený člověk je potom požádán, aby popsal obsah fotografie.

Nezávislý tým pak hodnotí správnost popisu. Své schopnosti můžete vyzkoušet pomocí následujícího cvičení.

Zkušební zážitek dálkového vidění

Pro své první pokusy si vyberte pro „návštěvu“ místo, které jste nikdy předtím neviděli, ale které zná důvěryhodný přítel. Mohl by to být jeho bývalý domov nebo pracoviště nebo místo, které navštívil.

  1. Zcela se uvolněte a zavřete oči, abyste se dostali do meditativního stavu. Soustřeďte se na své dýchání a pak v duchu cestujte ke svému cíli a pomalu vstupujte dovnitř.
  2. Pozorně se rozhlédněte, co tam vidíte? Popište svému příteli barvy, struktury, nábytek, stěny, dveře, stropy, zvířecí miláčky, lidi a všimněte si všeho neobvyklého – každého podivného detailu, který upoutá vaši pozornost.
  3. Jakmile si myslíte, že jste viděli dost, tak se vraťte do svého povědomého těla.
  4. S přítelem si zkontrolujte správnost všech podrobností. Nebo když s vámi není, tak si udělejte poznámky, abyste je s ním později probrali.

Jistě si vzpomenete, jak jste řekli: „Tento prsten ve mně vyvolává podivný pocit, kdykoli si ho navléknu.“ Nebo: „Nemám ráda ty šaty na omak.“ Tak to byla zkušenost s určitým druhem psychometrie. To je umění vnímat energii neživých předmětů. Každý předmět – malý jako drobný šperk nebo větší jako kus nábytku – je možné „přečíst“. Všechny předměty mají své vlastní jedinečné energetické pole a tato pole přijímají vibrace lidí a míst, se kterými jsou spojena. Dokonce i když někdo ten předmět vlastnil jen velmi krátce, předmět absorboval do svého energetického pole specifické vibrace toho člověka.

Zřejmým využitím takového nadání je k určování právoplatného majitele ztraceného předmětu. Také je prospěšné léčitelům všeho druhu, protože klienti často zatají podstatnou informaci o své situaci a podmínkách. Přečtení osobních věcí člověka je jeden ze způsobů získání poznatků bez přílišné vtíravosti.

Ale podobně jako u mnoha jiných psychických schopností přínos takového daru není každému okamžitě zjevný – kromě zdroje zázraků. Většina parapsychologů je přesvědčena, že informace získaná šestým smyslem poskytuje další vrstvu poznání, která pomáhá k pochopení světa. Koneckonců ve vědění je moc.

Čtení energie předmětů

Požádejte člověka, pro kterého čtete, aby vám na chvíli půjčil nějakou osobní věc. Nejlepší je prsten nebo hodinky či brýle, věci dlouho nošené.

  1. Držte předmět zlehka v rukou a nasměrujte k němu své myšlenky (tedy i energii). V soustředění vám asi pomohou zavřené oči.
  2. Vizuálně si představte, jak vysíláte myšlenkovou šipku, abyste se spojili s předmětem. Pak se ihned uvolněte a dovolte pocitům vplývat do vědomí. Projevuje se přitom energie aktivační i absorpční. Psychická práce potřebuje oba druhy.
  3. Všímejte si, co přesně přijímáte, jestli je to obraz, pocit, myšlenka nebo nějaký druh vjemu. Nic neopomeňte, i ten nejslabší pocit může něco znamenat. Na druhé straně psychometrie může být velmi fyzická a můžete zakusit velmi zřetelné pocity, například zahřátí nebo ochladnutí předmětu.
  4. Snažte se, aby vás neodradilo pomyšlení, že všechny ty myšlenky a pocity „prostě máte v sobě“. Jednoduše předpokládejte, že všechny informace musely cestovat vaším vědomím. Možná přijmete povědomé obrazy, ale to neznamená, že nejsou důležité.
  5. Dotyčnému člověku sdělte přesně to, co vidíte. Nic nevynechávejte ani nic nepřikrášlujte. Vyhněte se promítání úsudku zkušeností do své vize.

Postřehy z praxe:

Téměř okamžité vjemy

jsou obrazy myšlenek, pocitů a činnosti vlastníka zkoumaného předmětu během minulých dvou dnů.

Utkvělé myšlenky a pocity

nebo emocemi podbarvené akce přetrvávají ve vibracích předmětu celá léta. Prchavé myšlenky však vyvolávají podobně krátkodobé energie.

Jak moc se dozvíte o předchozích vlastnících

to závisí na historii předmětu. Jestliže se slaďujete s předmětem, který dcera zdědila po své dvacet let mrtvé matce, asi se o matce moc nedovíte. Je-li však dcera ještě pod vlivem matčiny smrti, můžete dostat lepší obraz původní majitelky předmětu.

S přáním všeho dobrého Váš Mirek Musil

Komentáře jsou vypnuty.