Oživlý marseilleský tarot, díl 8.

6 mečů

Hrabě se zúčastnil mnoha slovutných válečných výprav. Byl znám jako statečný a šlechetný velitel. Ve vojenských taženích byl schopen shromáždit malou skupinu loajálních a ušlechtilých rytířů. Ti měli natolik neochvějnou důvěru ve svého představeného, že v jednotce panovala železná disciplína. Válečníci jednali výhradně v souladu s vůlí hraběte a idejemi svého vůdce, chápaje, že je všechny povede k vítězství ve prospěch společného zájmu. Už to tak bývá, že ačkoli máš své vlastní velké ambice, stojí občas za to je ve jménu společného prospěchu upozadit.

7 mečů

Dvě vznešená hrabata, jež spolu sousedila, nebyla schopna sdílet bohatý úsek pohraničí. Každý z nich považoval území za své vlastní. I všechny pokusy renomovaných právníků a vyšší šlechty jim pomoci byly neúspěšné. Ale obě hrabata byla naštěstí moudrá a rozhodla se urovnat spor neobvyklým způsobem. Dohodli se, že si zahrají partičku vrhcábů*, jež do kraje pronikly z ciziny a brzy se počaly těšit značné oblibě. Země bude patřit vítězi! Oba předcházela pověst vynikajících hráčů, takže se hra vyvinula ve skutečnou bitvu, v níž až do samého konce nebylo jasné, kdo bude vítězem. Přesto byl nakonec jeden z nich v této partii nevyhnutelně úspěšnějším hráčem a druhý to musel přiznat a svou porážku přijmout. V životě, stejně jako v dobré hře, existuje-li jasný cíl, nezdolná vůle zvítězit a umění nalézt ty správné tahy, lze porazit nejen rovnocenného soupeře, ale někdy i toho silnějšího.

*Jak je patrné i z obrázku na kartě, nejde samozřejmě o vrhcáby ve smyslu kostkové hry, která je u nás podstatně rozšířenější, nýbrž o tzv. backgammon. Jedná se o hru, jejíž předchůdci se datují až do 2.-3. tisíciletí př. n. l., v západním světě však dosáhla vrcholu popularity v přibližně stejné době, jako marseilleský tarot (17.–19. stol.). Odkaz níže obsahuje krásné obrazy evropských mistrů s tématikou vrhcábů.