Japonci už po staletí fascinují svět svou neobyčejnou dlouhověkostí, vnitřním klidem a vitalitou, která neztrácí sílu ani v pokročilém věku. Jako by znali tajný klíč k životní harmonii… tajemství, které se neskrývá v zázračných elixírech, ale v každodenních rituálech a jednoduchých rozhodnutích.
Jejich síla spočívá v hlubokém propojení těla, mysli a ducha. V tom, že nežijí ve spěchu, ale v rytmu rovnováhy.
Mezi nejcennější návyky, které stojí za jejich vitalitou, vystupují tři téměř posvátné praktiky: hara hachi bu, neustálý přirozený pohyb během dne a filozofie ikkai-ichie — vědomí jedinečnosti každého okamžiku.
Tyto životní principy však nejsou určeny jen Japonsku. Mohou se stát i naším vlastním kompasem na cestě ke zdraví a hlubšímu prožitku života.
1. Umírněnost ve stravě – rituál vědomého nasycení
V okinawské tradici se předává přísloví „hara hachi bu“, které znamená:
Jezte, dokud nejste z 80 % sytí.
Zní to prostě… a přitom v sobě ukrývá obrovskou moudrost. Je to pozvání k umírněnosti, k respektu vůči vlastnímu tělu, k jemnému zastavení dřív, než přichází přetížení.
Přejídání totiž není jen fyzický problém — je to stav, kdy se tělo ocitá v boji. Výzkumy potvrzují, že nadbytek potravy může vést k obezitě, metabolickým poruchám i chronickým onemocněním, například cukrovce.
Japonci jedí pomalu, s klidem a úctou. Dopřávají si malé porce, pestrost a čerstvé suroviny. Jejich stůl je plný zeleniny, ryb, fermentovaných pokrmů a tradičních darů přírody, jako je miso polévka nebo nakládaná zelenina.
Tímto způsobem se strava stává nejen výživou, ale i meditací.
Umírněnost přináší lehkost, zdravější trávení a tiché uvolnění těla, které už nemusí bojovat s přebytkem.
Jak můžeme „hara hachi bu“ přenést do vlastního života?
Možná je čas začít jíst jinak… vědoměji.
Zkuste:
· – jíst bez rušivých vlivů, v tichu nebo s plnou pozorností
· – vnímat signály těla, které jemně říkají „už stačí“
· – plánovat jídlo s respektem, ne z impulzu
· – dopřát si kvalitu místo množství
Každé sousto může být okamžikem spojení se sebou samými.
2. Neustálý pohyb – tajemství života v proudění
Zatímco v mnoha kulturách hledáme zdraví ve fitcentrech a přísných tréninkových plánech, Japonci kráčí jinou cestou…
Jejich pohyb není výkonem. Je přirozeným rytmem života. Na Okinawě, kde žije nejvíce stoletých lidí na světě, se lidé nehýbou proto, aby cvičili.
Oni se hýbou, protože žijí.
Každodenní činnosti – práce na zahradě, chůze do obchodu, pomalé domácí rituály, setkávání s přáteli – to vše tvoří jemnou, ale stálou sílu, která udržuje tělo pružné a energii v pohybu.
Je to, jako by jejich tělo nikdy nezamrzlo. Jako by život stále proudil jejich žilami.
Vědci potvrzují, že pravidelný mírný pohyb:
· – zlepšuje krevní oběh
· – podporuje zdraví srdce
· – posiluje svaly a klouby
· – snižuje stres a napětí
· – prodlužuje život
Ale Japonci to vědí ještě jinak. Oni vnímají pohyb jako součást duševní rovnováhy.
Jak můžeme tento princip přivést i do svého života?
Nemusíme začínat velkými změnami. Stačí začít jemně.
Zkuste:
· – chodit více pěšky, i kdyby jen pár minut denně
· – protáhnout tělo ráno jako tichý rituál probuzení
· – dělat domácí činnosti vědomě, pomalu, s přítomností
· – hledat radost v přirozeném pohybu, ne tlak na výkon
Protože pohyb je energie. A energie je život.
3. Ikkai-ichie – každý okamžik je posvátný
A pak přichází filozofie, která jde ještě hlouběji. „ikkai-ichie“ Tato slova se dají přeložit jako:
Jednou. A nikdy znovu.
Je to připomínka, že každý okamžik, který právě prožíváme, je jedinečný. Neopakovatelný. Posvátný. Každé setkání. Každý rozhovor. Každý nádech. Nic z toho se už nikdy nestane úplně stejně.
Japonci tuto filozofii často spojují s čajovým obřadem, kde se každý pohyb stává meditací a každá chvíle je vnímána jako dar.
Ikkai-ichie nás učí zpomalit – a konečně si všimnout života.
Protože dlouhověkost není jen o počtu let. Je i o hloubce prožitku.
Jak můžeme žít „ikkai-ichie“ i my?
Můžeme začít tím, že:
· – budeme více přítomní při setkáních s lidmi
· – odložíme telefon a opravdu se podíváme kolem sebe
· – budeme vnímat krásu obyčejných okamžiků
· – naučíme se vážit si toho, co právě teď máme
Možná právě v obyčejném dni se skrývá zázrak.
Japonská vitalita není tajemstvím uzamčeným v horách Okinawy. Je to cesta. Jemná, tichá, hluboká. Umírněnost. Přirozený pohyb. A vědomí, že každý okamžik je jedinečný.
Pokud tyto principy přijmeme i my, možná nezískáme jen delší život… Možná získáme život skutečně prožitý.
Abychom si osvojili tento způsob myšlení, můžeme začít malými kroky, jako je praktikování všímavosti, vedení deníku vděčnosti nebo trávení času s rodinou a přáteli bez rozptylování.
Uplatňováním těchto japonských návyků v našem každodenním životě můžeme zlepšit nejen své fyzické zdraví, ale i duševní pohodu, což z dlouhodobého hlediska vede ke šťastnějšímu a kvalitnějšímu životu.
S přáním dlouhého a hodnotného života Váš Mirek.
Foto: Shutterstock, archív Miroslava Musila
Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy ihned pohotově po ruce, právě tak, jako váš telefon.
