Třetí oko

Dle mého názoru se jedná o jakési napojení na vyšší podstatu, na vyšší úroveň Já, na to božské v nás. Naše vyšší vědomí z velké části brzdí  naše přebujelé zaměření na hmotu.

Intuice k nám promlouvá, jemně vede, ukazuje symboly, navádí…

Co je osud, co tvoří osud, je osud neměnný?

Já jsem přesvědčena, že osud tvoří tři základní složky.

  1. Intuice, nebo-li napojení, osvícení, či vnuknutí – jde o vedení. Vedení duše vyššího já, jiskřičky boží v nás, univerza, supervědomí, andělů, Boha, každý v tom může vnímat to své…
  2. Vůle, jež rozhoduje, jak s informacemi, které nám chodí, naložíme a jestli se je rozhodneme přijímat, či ignorovat. Vůle je síla a motor, který vnuknutí, myšlenku přetváří v čin. Informace mohou chodit z otevřeného vědomí, tzv. třetího oka, kdy člověk hledá odpověď na to, co jej v tu chvíli zaměstnává. Všímá si i symbolů, které mohou nabízet věštecké nástroje, třeba runy, nebo karty. A je jedno, jestli někdo tyto dotazy vidí jako banální nebo nepodstatné. Pro tazatele je to v tu chvíli vždy důležité na jeho vlastní cestě k poznání. Jinému chodí informace ve zmíněných symbolech, třeba vidí opakující se čísla, nebo potká kominíka. A ví že bude mít úspěch. Tomu, kdo má rozvinutou intuici, stačí velmi málo a dostává ,,nápad“, informaci, vnuknutí, umí si informace pospojovat. Je to vlastně boží milost, která jej vede a vyvádí z různých soukolí…
  3. A třetí je karma. U karmy platí zákon setby a sklizně a je jenom jedna věc, která jí může zmírnit: tou je milost boží. I karma je napojená na intuici. Pokud je úkolem duše, prodělat jistá poznání, intuice ji navede k tomu, aby si svůj osud splnila. Ten může být jak příjemný, tak i nepříjemný. Pokud má osud splněno a duše je lekcí plně nasycena, nastupuje vůle a ta vysílá do podvědomí i vědomí hlášení, že je lekce u konce. Vědomí vyšle nahoru impulz k vyššímu já a přichází lekce nová. Je důležité v jakých hladinách se člověk pohybuje, neboť karmické lekce mohou mít různá zbarvení…

K tomu všemu máme s sebou průvodce, anděly, kteří pokud máme otevřený kanál vnímání, jsme schopni slyšet jejich nenápadně našeptávané rady lépe, než ti, kteří tak otevřené vnímání nemají.

Intuice člověka vede. Neomylný hlas instinktivně nabádá pro nejlepší cestu. A kde ta intuice zůstala spát? Většinou končí v dětství, kdy s odrůstáním a dospíváním dítko přestane vidět svět barevně a zářivě a přestává poslouchat svoji duši, své průvodce, své ochranné bytosti, protože mu rozum velí, že je potřeba být jako dospělí a ti by se mu vysmáli, kdyby připustilo, že vnímá a vidí něco, co oni ne.

Intuice dává magické myšlení

Často se ve své praxi setkávám s lidmi, kteří si jako děti na něco hráli a v metaforickém smyslu se jim to stalo. Třeba paní Jitka si hrávala v pohádce o Marušce na to, že má zlou macechu a domů musela nosit různé věci a ona jí všechno vždy vzala a dala své dcerce… ale pohádková Maruška jí utekla a pak už měla všeho dostatek. V reálu Jitka od života dostala  zlou tchýni, které musela v rámci klidu v rodině odevzdávat větší část mzdy a ta je používala ,,pro dobro rodiny“ takovým způsobem, že si zvelebovala rodinný domek, kde Jitce nepatřilo nic. Nakonec s manželem odešli a samozřejmě o své peníze přišli, neboť tchýně dům odkázala své dceři. Jitce se však začalo zázračně dařit, kdežto tchýně se švagrovou dopadly hodně tvrdě…

Malé děti mají ještě otevřenou magickou mysl i vnímání. Aktivní intuice tyto vlastnosti dospělým znovu otvírá. Není to o tom, že si budete hrát na pohádky, jenom je můžete ve skutečném životě prožívat. Sháníte nutně gumovou kachničku? A že nemají? Zítra vás napadne jít náhodou jinou trasou a ejhle – kachnička přesně taková, jakou chcete. Chcete a potřebujete lepší práci? Máte alespoň představu jakou, aby byla právě pro vás a těšila vás? Pomyslíte na to, že by vůbec nebylo špatné takovou práci mít. A ejhle, narazíte na známého, který se vás zeptá, jestli náhodou nevíte o někom koho by k nim narychlo vzali do té vaší vysněné práce. Pokud to vaše duše opravdu chce, intuice si najde cestu, jak to zařídit. Intuice spojená s cílenou magickou činností, s rituály, s magií slov atd., by vydala na knihu.

Nejste spokojení se svým životem? Vaše duše křičí „Změň to!“ a vám místo toho naskakuje vyrážka, máte alergii a nemoc za nemocí, jenom ne a ne se pustit něčeho, čeho se roky křečovitě držíte se strachem, jak by to vypadalo, kdybyste si dovolili být sami sebou? Aktivní intuice vyvádí lidi z těchto situací lépe, než kompas. Tato vnitřní navigace, pokud už si dovolíte ji poslechnout, vás neomylně navede zpět k plánům vaší duše. Pokud jdete v souladu s jejími plány, ve všem se daří. Zpočátku se to může zdát krkolomné, ale i tažní ptáci i lososi zvládnou daleké cesty pomocí svých instinktů. Nebojte se objevit – znovuobjevit i vy ten svůj, vlastní.

Nápady

Spoustě vynálezcům se stalo, že svá vnuknutí k nápadům dostali během spánku a nejeden vnímavější člověk mi může potvrdit, že se vzbudil třeba z ničeho nic uprostřed noci s informací, která mu velmi pomohla. Mojí kamarádce takto uprostřed noci přišla informace, že jí jistá paní ve firmě okrádá a jak to dělá. Zachránilo jí to před krachem.

Komunikace

Často se stává, že lidé mají pocit, jako by nedokázali správně vyjádřit své myšlenky, nebo je vůbec nenapadá, jak by měli na nějakou situaci zareagovat. S posílenou intuicí tyto problémy téměř nenastávají. Nápady přicházejí spontánně a řečník se někdy může až přistihnout při tom, co vlastně říká. Někdy se stane, že se diví, co to vlastně řekl a až odstupem času se projevuje, že v danou chvíli to bylo to nejlepší, co mohl vypovědět. Za jak velkou náhodu lze považovat pokud třeba při obchodním jednání najednou zavede debatu na téma pampeliškového medu? Absurdní? Ještě zajímavější je, že se právě tím stává sympatický protistraně, protože jeho nový obchodní partner ten med včera sám zavařoval. Zkrátka začínají komunikovat na stejné vlně a ani neví jak se to stalo.

To platí i v mezilidských vztazích. Partner vycítí nálady protějšku i jeho myšlenkové pochody a jaksi samosebou se podle toho zařídí.

Intuice varuje

Jsou známé případy, a stávají se i v naší rodině, že člověk má najednou jisté tušení, že dnes by měl místo autem jet vlakem a naopak. Pak se ukáže, že se tím vyhnul nehodě. Nechce se mu vyjet v plánovaný čas a vyhne se tím například hromadné havárii. Vnitřní hlas ho varuje.

 Můj dědeček byl přirozeným mystikem.

Dovedl vycítit nebezpečí. Ačkoliv hrával před válkou u plukovní hudby, po válce si musel přivydělávat i jako lesní dělník. Jako mladý muž jezdil v padesátých letech pro lesní správu pro dlouhé klády, které skládali převážně ručně bez mechanizace. Venku foukal vítr, padal déšť se sněhem a poslední kládu nemohli dostat ze svahu dolů. Děda stál na svahu mezi složenými kládami a na vleku byla ještě poslední, největší kláda. On byl dole otočený zády k valníku, nebylo vidět už ani na krok a práce pro ten den měly končit. Najednou mu přišlo do hlavy náhlé intenzivní vnuknutí: ,,Vyskoč!” Děda neváhal. V momentě kdy vyskočil, prosvištěla kláda, která před tím nešla dolů. Děda skončil na zádech beze zranění. Kdyby v té tmě nevyskočil ze všech sil, přišel by o nohy. Takovýchto příhod zažil více a u nás se tedy intuice nikdy nepodceňovala, protože v naší rodině zachraňovala nejenom zdraví, ale i životy.

Intuice a věštění

Je hodně druhů věštců. Jsou věštci, kteří pouze poslušně čtou symboly svých orákul a jsou věštci, ke kterým skrze orákula promlouvá hlas osudu. Ti, posíleni výraznou intuicí, často ani nepotřebují pro své vize věštecké pomůcky. Věci budoucí vnímají v obrazech, nebo slyší ozvěny toho, co přijde. V kombinaci s věšteckými pomůckami bývají jejich věštby téměř stoprocentní.

Z historie jsou známé příklady lidových léčitelů, kteří byli schopni dát velmi přesnou diagnózu. Takto bych mohla pokračovat.

 Za každý dar poznání se platí. Pokud chcete pomáhat druhým jak nejlépe dovedete, je nutné na sobě neustále pracovat. S probuzenou intuicí vás to samo navede jak.

S láskou Helen Stanku

Foto: Nina Vránová

Komentáře jsou vypnuty.