Rituály Adventu

Slovo advent je odvozeno z latinského slovesa adventire a znamená přicházet.  A vztahuje se přirozeně k příchodu narození Ježíše a ke vzniku křesťanství. K těmto týdnům se však pojí i mnohem starší náboženské rituály. Slunovrat byl pro staré Slovany velkou oslavou zasvěcenou bohu Rodovi, jež na počátku věků zrodil bohyni Ladu a syny ( Svarog, Perun, Veles, Dij, Nij, Kaščej a Prove) a hlavně Ladě a narození jejího syna Koliada, který se narodil jako nové Slunce. Pro staré Římany byl prosinec zasvěcen Saturnovi a slavily se saturnálie svátky nevázané radosti. Germáni nazývali prosinec Tvrdý, Válečný, nebo Vlčí měsíc a kdo se v tomto měsíci narodil, byl považován za šťastného, jenom 1. prosinec šťastný nebyl, ten den byla dle legend zničena Sodoma a Gomora. U Keltů se pojí se zimním slunovratem připadajícím na toto období a souvisí s oslavami keltského Nového roku. Podle staré víry bývají touto dobou duchové velmi aktivní. Hlavně o čtvrtcích byla potřebná ostražitost, protože na cestách bylo možné potkat strašidelné psy, divoké adventní prase číhalo na pocestné a také ohniví muži, dřevěné panenky, bludičky, skřítci, či divoký lovec. A proto se až do nedávných dob uchovalo pro tuto dobu spousty opatření, která měla lidi a jejich obydlí chránit a podivné tvory a duchy držet co nejdále. Například se doma věšelo jmelí a nad dveře a okna se jmelím i jedlové větve, ale také se obydlí i chlévy pravidelně vykuřovaly bylinkami. Chudí a děti házívali do oken hrách a fazole. Věřilo se, že děti narozené v adventním čase mohou vidět duchy a také to byla doba, kdy se s pomocí kouzelného proutku, nejlépe lískového daly nacházet poklady. Takový proutek měl neobyčejnou moc, pokud byl ulomen o půlnoci prvního adventu na zemské hranici. Sny které se zdály o adventních nedělích bývaly prorocké a aby se nevzbudil velkou slávou hněv duchů, svatby se přesouvaly na vhodnější období.

A v čem spočívá jedinečnost tohoto období pro nás ?

Přichází čas zapálení adventních svící a tajuplných energií, které vedou k zamyšlení. Nad domovní dveře se dávají slaměné věnce, jako symbol příchodu slunce.

 O první adventní neděli se doma na stole postaví věnec, vyrobený ze stálozelených jehličnanů symbolizujících věčnost, čtyři svíce, symboly čtyř světových stran a čtyř živlů. Barvy se volí pouze z těchto : Fialová,  jež značí pokání a je barvou řádu a ceremonie. Zelená evokuje přirozenost a uklidňuje. Bílá je barvou čistoty a nových začátků, svobody a pravdy. Červená znamená životní sílu, vznešenost a sebedůvěru. Zlatá a stříbrná vyjadřuje bohatství a je pro zpestření těchto dnů.

O svaté Barboře jsou energie ve znamení touhy. Nezapomeňte si utrhnout třešňovou větvičku a sledovat,  jak kvete. Pokud to bude o Štědrém dnu, čeká vás dle tradic v příštím roce radost a nezadaná děvčata ženich. Tento den byl také vhodný pro provádění milostných věšteb. V předvečer svátku sv. Mikuláše 5. prosince přicházejí energie víry v bohatství. Mikuláš byl vnímán jako představitel dobra, štědrosti a obdarovával děti pevné ve své víře k dobrému konání.

Druhá adventní neděle je o energii lásky. Třetí adventní neděle je o úctě k sobě samému. Čtvrtá adventní neděle je o uctění boha a všech neviditelných bytostí. Hospodyně při zadělávání těsta na vánočku zadělávala na štěstí a vkládala svou vlastní náladu a přání a svou lásku k rodině. Kolik členů rodiny, tolik vánoček. Podle toho, jak se povedla se i rodině příštím rokem vedlo.

Štědrý den byl o půstu a hlavní událostí byla večeře, kdy hospodyně prostřela sudý počet talířů a pod každý vložila minci, aby se toho, kdo bude z talíře jíst, držely peníze. Jinde se dávaly rybí šupiny. Počet talířů byl sudý, i kdyby u stolu bylo stolovníků méně, aby nikdo z rodiny neubyl. Aperitivem byla voda nebo víno, ukrývající v sobě paprsky slunce. Na stole nesměl chybět chléb a sůl vyjadřující každodenní život, i nůž ostřím k bochníku, který chránil rodinu. Štědrovečerních zvyků se dochovalo mnoho a mnohé z nich patří ke kouzlení a předpovídání budoucnosti.

 Kouzlo na zajištění spokojených vánoc.

Provádějte některé ráno o svátečním dnu.

Co budete potřebovat? Misky sušených brusinek, sušených plátků mandlí, makových zrnek, sušenou šalvěj, sušený tymián, malý červenobílý váček, dlouho hořící červenou svíčku a hluboký svícen.

Nasypte trochu obsahu každé misky ke spodku svíčky. Pokaždé proneste zaklínadlo: ” Bylinky radosti, bylinky lásky, bylinky štěstí a zdraví, dejte nám všechno, co dostat chceme, když se Vánoce slaví.” Rozsviťte svíčku a postavte ji do středu kuchyně. Pak proneste zaklínadlo:” Svíčko radosti, svíčko lásky, svíčko štěstí a zdraví, dej nám všechno, co dostat chceme, když se Vánoce slaví.” Odeberte trochu od všech bobulí a bylinek a naplňte jimi váček. Kdykoliv něco přidáte zopakujte zaříkadlo s názvem přidávané bylinky. Uzavřete váček, postavte ho před svíčku a můžete začít připravovat Vánoce. Před slavnostní večeří jděte ven, rozházejte obsah sáčku a červenou svíčku postavte na stůl.

S láskou Helen Stanku

Komentáře jsou vypnuty.