Chcete pocítit moc starých vědem ?

O svatojánské noci usedněte doprostřed kruhu, nebo se přitulte k bříze, pusťte vánek po vodě. Vzdejte hold zemi, která nese duchy slovanských předků. Dnes budu mluvit z pohledu vědmy. Není to pohled knižní ani ezoterický. Tento pohled prostě je.

 
Nejdelší den v roce je vždy něčím výjimečný. Uctívali ho již naši předci nejenom ohněm a tancem, ale i obětováním bylin živlům a duchům silných míst.
Myli se u pramenů potůčků, či v křišťálových studánkách a smývali vše špatné, co jim rok přinesl. Obdarovávali bůžky těchto vod dary od srdce, křišťálovými kamínky, sáčky s léčivými bylinami, někde uvili věnce a pouštěli je se zapálenými svíčkami po vodě.

Také tyto bůžky obdarovávali dárky, předměty ženské moci, darovanými z hloubi srdce, například křišťálkem, obrázkem, škapulířem s bylinkami, korály. Upletli pro děvčata věnec a pustili po vodě se zapálenou svící s přáním, že to, co je zlé, se již nevrátí. Nakonec usedli do kruhu, zpívali a modlili se. Každý po svém. A potom začaly vyprávět pověsti. Napřed o svém životě, z čeho se radují a co jim dělá starost. O svých předcích a o tom, co nás mohou naučit.

Jak žít ve shodě s rytmy Země.

Naše bába znala bylinky, léčila lidi, uměla zaříkávat zaříkadly, která se dědila z pokolení na pokolení. Chodí za mnou i nyní spoustu let po své smrti. Ukazuje mi silová místa, kde se dá tvořit silná magie a čerpat síla.

Pro to, abych se vrátila do míst svých kořenů, bylo nutné pohlédnout do nejhlubších pokladů svého bytí – tady a teď. Mí předci byli hradními minesengry Pražského hradu, naše kořeny však sahají mnohem dále. Ti mě přivedli sem k tomuto magickému místu, kde mívám největší spontánní inspiraci i k psaní. Sbírám bylinky, abych mohla dál celebrovat dávné rituály. Mluvím se stromy, květinami i zvířaty. Ctím Měsíční fáze, rovnodennost, svátky zesnulých i svátky plodnosti. Žiji v souladu se svými předky i se zemí a všemi jejími světy.

K potkání ženy se slovanským aspektem vedou různé cesty. Jednou z mých cest bylo, že v nejtěžších chvílích svého života jsem se mohla opřít o kruh žen. O svoje babičky, tety, sestru, kamarádky. Podepírala nás nejenom naše solidarita. Věřím, že v jistých světech se sebou žijí různé energie a bytosti v harmonii. Cítím sílu a podporu neviditelných průvodců. Dohlížela na mne celá pokolení mých předků, ale také dobří duchové země. Třeba duchové stromů a jejich světa. Je potřeba jim jenom vzdát poctu, poklonit se jim a požádat je o podporu. Tak, jak to dělávali naši předci. Slované to dělávali kdysi, Indiáni dodnes. To mohou být další cesty k duchovnu.

Jak se napojit na energii Živy a pustit její hojivou sílu do svého života, nechat si od ní pomoci vyřešit nějaký problém či starost?

S bohyní Živou bývá spojována bříza a lípa. Když už tedy máte nějaké trápení, jděte na procházku přírodou. Cestou budete potkávat i stromy. Některý z nich vás jistě osloví a vy budete mít pocit, jako by k vám promlouval. Jestli narazíte na takovou lípu, vězte, že má moc ulevit vám od vašich starostí. Po vzoru starých vědem strom pozdravte. Dejte svoji dlaň na srdce a řekněte:  „udete potkávat išť, přinášeli žovnu. lé atd.)TATNÍ.

 staré duše. Mají několik společných rysů, podle kterých je můžeme poznat:Světlo prapůvodní, Živo přijď!“ Skrze strom k vám bude proudit i léčivá energie bohyně Živy a vy v objetí se stromem můžete odevzdat své trápení, které si představte jako šedý proud, jenž stéká skrze kořeny stromu dolů až do hlubin hojivé země. Neostýchejte se a v duchu řekněte, co vás trápí. Poté poproste bohyni, aby vám dala část ze své síly, kterou si můžete představit jako proudy zlatého světla, jež skrze voňavou kůru stromu proudí k vám.  Poté ještě chvíli  setrvejte pod korunou stromu. Bohyni poděkujte slovy: ,,Matko Živo, děkuji ti za pomoc.“ Nezapomeňte jí dát malou úlitbu. Můžete na strom pověsit barevnou pentli, nebo pod strom zakopat drobnou minci, nebo obětovat trochu konopného oleje. Věřte, že  vaše trápení do tří dnů odejde, nebo naleznete od tří dnů, nejpozději do tří měsíců řešení. Také během letního slunovratu se Živě vzdával hold.

 Původ slovanského svátku Kupalo

Kupalo byl syn mocného boha Simargla, boha ohně, který chránil svět před silami temna a bohyně Lady, ochránkyně manželství a rodičovství. Se svojí sestrou Kostramou se narodili kováři Samovi a jeho ženě Kupalnici, do nichž se vtělili právě bohové Simargl a Lada. Jak to už bývá, děti byli zvědavé a často utíkaly rodičům z dohledu. Na jedné výpravě Kostramu od Kupala odnesla zlá Klekánice, ale nestihla ji odnést až do temné země Nav.  Na poli po východu slunce našel děvče hospodář a dívenky se ujal. Když Kostrama dospěla, procházela se jednou s kamarádkami po břehu řeky. Měla věnec ve vlasech a kasala se, že jí vítr věnec z vlasů nesfoukne a ona se nebude muset vdát. Zavál vítr a sfoukl jí věneček přímo do vody, kde se dál po proudu koupal Kupalo. Našel věnec a podle zvyku šel hledat dívku, kterou zdobil, aby si ji vzal za ženu. Zamilovali se do sebe. Vyšlo však najevo, že jsou sourozenci a se svatby sešlo. Kostrama skočila do vody, ale pro svůj božský původ se neutopila a stala se rusalkou. Kupalo chtěl ukončit život skokem do ohnivé vatry, ale nic se mu nestalo. Zjevuje se jako krásný mladík v zelené košili. V ruce má roh hojnosti a dá napít každému, kdo chce. V druhé ruce má kytici květin. Jsou mu zasvěceny všechny byliny. Obětovaly se mu květinové věnce, hrách, med ořechy. Počátkem léta se konaly obřadné koupele, skákalo přes ohně a žádalo o úrodu. Kupalovy noci byly známé svou nevázaností. Lidé si užívali života.

Slovanská slavnost Kupalo spadá na období pozdějšího křesťanského svátku svatého Jana Křtitele. Byly to svátky radosti, skákalo se přes ohně, strojily figuríny, děvčata se oblévala vodou. Oslavoval se též začátek léta a nejdelší dny v roce.  S křesťanstvím mnoho společného nemá. Jde o staroslovanský kut. Jeho posláním bylo magicky, tedy i rituálně, zajistit hladký průběh léta, dostatek srážek a také plodnost. Také se věřilo, že ohně ochrání lidi před čarodějnicemi.
Ke zvykům patřilo i věštění. Pouštění věnců z bylin mělo dívkám naznačit kam se vdají. Jinde byla Kupalo dívka se zavázanýma očima (Rusko), která rozdávala věnce. Kdo dostal čerstvý, mohl čekat štěstí. Kdo uschlý, toho čekalo nešťastné manželství. Koho Kupalo chytila, ten mohl čekat brzkou svatbu.

Letní slunovrat a jeho obřady také charakterizovala obřadná promiskuita. Ta zapadala do kontextu ostatních rituálů a jejich magických cílů. Slovy sv. Jana Zlatoústého ,, žena se při takovémto plese zve ženou satana a milenkou ďábla. Po pití začnou tance a po plese začnou smilnit.“  Výskyt erotických prvků však není ničím nezvyklý. Vždyť erotika provázela náboženské obřady i jiných národů. Známé jsou například starověké maškarády. Erotika byla nezbytnou součástí i při obřadech Adonida, Venuše, Kybély, Isidy, Ištary, také během obřadů slunovratu ve staré Indii a dalo by se pokračovat. Člověk prožíval rozmach přírodních sil sám v sobě a používal k tomu nábožensky chápaný akt. Ten byl oslavou i magickou zárukou plodnosti polí, zvířat i lidí.

Svátek Kupalo, je starým slovanským svátkem. Nejvíce se pojí se Slovanskými bohy Svarogem Nejkratší noc v roce připadá na 21.-22. června. Neměla by se plést se Svatojánskou nocí, která je o dva dny později.

Noc Kupala je šťastným svátkem, který se plyne ve znamení společné zábavy opřené velkou měrou o magii. Vše, co se ten den děje má svůj důvod. Zapálení ohňů, pouštění věnců a také koupání ve vodě. Jak tedy slavit tento svátek?

Zapálit ohniště

K tomu se nejlépe hodí rituální podpálení s použitím jasanového, nebo březového dřeva. V ohni se pálí bylinky. Odhánějí špatnou energii a přitahují tu pozitivní. Kouř z bylin má ochranné a očišťující účinky. Kolem ohně se tančí a někde se i přeskakuje.

Uplést věnec

Ideální je vyhledat takové byliny halouzky a květy jako kapradí, třezalka, tymián, černý bez, kakost, líska, pelyněk, řebříček, či routu. Každá z těchto rostlin pracuje svou vlastní silou a věnec získává magické vlastnosti.

Kapradí má výjimečnou ochrannou schopnost

Třezalka – čistí, chrání, opatruje, podporuje odvahu

Tymián – čistí, chrání, uzdravuje nejenom tělo a duši, ale také okolní prostor

Kakost- posiluje ženské energie a tudíž má blahodárný vliv na ženskost i vnitřní ženu v každé z nás.

Líska – pomáhá s citovými problémy. Pomůže navrátit vaší rovnováhu po bouřlivých milostných kotrmelcích. Nerozhodným lidem pomůže s přijmutím konkrétního rozhodnutí.

 Pelyněk má očistné a ochranné vlastnosti, Posiluje účinky magie, chrání od smůly i nemocí.

Řebříček přitahuje nápomocné lidi a příznivé situace, navozuje klid, zahání smutek po nepěkných vztazích. Hladí nervy.

Routa – chrání před zbrklostí, hloupostmi, nerozumem a navíc zajišťuje hojnost. Chrání před uhranutím, okouzlením a negativní energií.

Věnec je dobré ozdobit stužkami. Svobodné dívky bílými a ženy, kterým se nevede v lásce a chtějí zlepšit vztahy přidají červené stuhy.

Pouštění věnců po vodě.

Dříve pouštěly věnce po vodě jen svobodná děvčata. Dá se říci, že věnce po vodě pouštějí všechny ženy, které jsou samy. Věnec se zapálenou červenou nebo bílou svíčkou se připevní ke dřevěnému prkénku a pustí se po vodě. Je dobrým znamením, když věnec po vodě volně plave a ještě lépe, když jej vyloví nějaký muž. Pokud nemusíte ryby, pozor na rybáře!! Znamená to věštbu šťastné lásky a brzkou svatbu. Horším znamením je, když se věnec točí na místě, svíčka zhasne a nebo se věnec potopí. Tato znamení nejsou příliš šťastná a ukazují, že ještě nenastal čas pro vztah v dívčině životě a na lásku, či muže si ještě chvilku počká.

Koupání

Během  Noci Kupaly se vyplatí omýt se a vykoupat v říčce, potoce, rybníku, či u hráze. Přinese vám to úspěch, krásu i zdraví během následujícího roku. A když taková možnost není, potom vláhu pro omytí dodá alespoň rosa té noci. Kdyby snad pršelo, omyje vás déšť.

Věštění z bylin

Noc Kupala je plná magie. Je to ideální čas pro milostné věštby. Věštit se dá z květin bylin a také vody. Během Noci Kupaly utrhněte nějakou květinu, či bylinu. Položte ji někde v domě. Pokud do rána neuvadne, čeká vás skvělý rok.

Zajděte na louku a utrhněte stonek heřmánku, či šalvěje. Položte otázku na téma – jestli se zamilujete, nebo vdáte do roka, nebo najdete lepší práci… poté položte rostlinu na nějaké místo v domě. Nechte jí tam přes noc. Když nezvadne máte pozitivní odpověď a naopak.

Pokud chcete přitáhnout pozornost někoho konkrétního, napište na kousek papírku jeho jméno, obmotejte jej okolo červené svíce zavažte provázkem, nití, či vlasem a spalte. Myslete při tom na to, jak vzplanul láskou k vám. Pozor, toto kouzlo platí pouze na nezadané a velmi těžko se ruší!

Věštit můžete nejenom z kopretin, ale i z lístků heřmánku. Myslete na své přání a říkejte si: stane se- nestane se-miluje- nemiluje.“ S posledním plátkem padá vaše věštba.

Věštba z růží

je jednoduchá. Princip spočívá v tom, že položíte otázku a květinu vyhodíte do vzduchu. Když dopadne zpátky na zem, sledujte, jestli má okvětní lístky směrem dolů, či nahoru. Plátky směrem nahoru říkají ano a naopak.

Trošku komplikovanější je kouzlení s bylinkou zvanou hadí jazyk, která věští speciálně o Noci Kupala a nebo Svatojánské noci. Je to disciplína pro vytrvalé ženy. Rostlinu je potřeba ve dne najít na louce, a poté ji o půlnoci utrhnout, ale aby to nebylo tak jednoduché, staré grimoáry tvrdí, že cestu k rostlině je nutné jít pozpátku a na hanbato, čili nahá. Po utrhnutí rostlinky už ale jenom stačí rostlince říci:,, Hadí jazyku, utrhla jsem tě směle, pěti prsty, šestou dlaní, ať se za mnou muži honí!

Noc Kupala, nebo pozdější Svatojánská noc, jsou takovými malými Valentýnky, které slavili naši předci. Věnce po vodě, přeskakování ohňů, rituální koupání, tance, věštění… to vše mělo často zábavný charakter. Pohané ten den také ale brali nesmírně vážně a přinášeli oběti svým bohům a Svarogovi a ctili slunce a oheň.

S láskou Helen Stanku

 

Komentáře jsou vypnuty.